I mezi včelami jsou ulejváci a lenoši. Kdo tak tvrdí, že je líný jako včelka, nelže. Moderní výzkumné metody odhalují ze života tohoto sociálního hmyzu dosud netušené skutečnosti.
Vědci z Queen Mary University v Londýně opatřili několik dělnic čmeláka zemního (čmeláci jsou divoce žijící formou včely) speciálními miniaturními vysílačkami, které mapovaly jejich pohyb a chování. A to od vylíhnutí z kukly až po smrt. Poté, co se dělnice prokouše z buňky, je jako tzv. mladuška nejprve v bezpečí temného úlu. Postupně se učí starat o ostatní larvy, udržovat pořádek v úlu, větrat, zahřívat, krmit apod. Teprve až je starší, začne vyletovat ze svého hnízda ven za potravou – nektarem a pylem. Po několika týdnech od vylíhnutí většinou upracováním umírá.
Sledování letových drah vědeckým týmem z Londýna odhalilo, že většina dělnic nejprve létá nesystematicky. To proto, že zkoumají a mapují terén. Po této krátké fázi ale většina z nich začne létat co nejefektivněji. Tedy co nejkratší cestou od svého domova ke zdroji potravy a zpět.
Některé dělnice létají jen tam a zpět a pilně sbírají nektar a pyl. Jiné ale zůstávají celoživotními tulačkami, které neustále zkoumají terén a hledají nové zdroje potravy. Některé vyletují z roje jen několikrát za den, jiné mnohokrát.
Sociální hmyz funguje jako jistá forma superorganismu, kdy jednotliví členové připomínají jednotlivé buňky či orgány a tkáně vykonávající různé funkce. A je tedy zřejmé, že i mezi dělnicemi existují rozličné typy mající odlišné funkce.
„Některé spíš zkoumají terén a toulají se, zatímco jiné slouží jen jako neúnavné sběračky, které nezahálejí a maximum času věnují sběru a minimum letu,“ tvrdí autoři výzkum z Queen Mary University v Londýně.
Lady.cz(famous)
